03 října 2015

"Podivný případ se psem" - host Krušnohorského divadla

(Mark Haddon a Simon Stephens)

"Kdo zabil psa vidlemi? Aneb kam dovede zdánlivě banální detektivní případ dospívajícího autistického chlapce? - To vše v současném hitu světových jevišť." (premiéra 12. května 2015)

Příběh o dospívání patnáctiletého chlapce navíc trpícího Aspergerovým syndromem, lehčí formou autismu, se ve světě stal naprostým bestsellerem a hitem současnosti. Knihy dle předlohy Marka Haddona se prodalo více než 2 milióny výtisků a v roce 2003 byla zvolena knihou roku v rámci prestižní Whitbreadovy ceny. Dramatizace se ujal uznávaný dramatik Simon Stephens a ani hra si svým úspěchem s románem nijak nezadá. Po svém uvedení v londýnském West Endu v srpnu 2012 se stala divadelní senzací a získala 7 Cen Laurence Oliviera včetně trofeje pro nejlepší hru roku. Následně v roce 2014 zabodovala i na newyorské Broadwayi. U nás byla prvně uvedena na scéně v Kladně a následovalo Brno, Ostrava i Liberec. Pro pražskou premiéru si ji vybralo divadlo Kalich, které je známější především svými muzikály a komediemi. Pro spolupráci si tentokrát zvolili uznávaný režisérský tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský), který proslul svou osobitou a nápaditou divadelní poetikou. Na divadle dávám přednost komediím, ale také si čas od času ráda zajdu i na trochu vážnější a hlubší příběh či téma. Navíc jsem byla zvědavá, o co v tomto podivném příběhu vlastně jde a tak jsem využila příležitosti při jejich hostování v teplickém divadle dne 1. října 2015.

Wellingtona, psa paní Shearsové (Zuzana Stavná), někdo v noci probodl vidlemi a Christopher (Jan Cina) ho jako první objevil na trávníku před domem. Stal se tak hlavním podezřelým. Na policii se však vše vysvětlilo a jeho otec (Marek Daniel) si ho tedy mohl odvést domů. Stará se o něj sám, neboť matka (Simona Babčáková) jim před časem zemřela. Christopher trpí autismem a nesnáší, když se ho někdo dotýká. Je geniální v matematice a svět kolem sebe vnímá trochu odlišně než většina z nás. S lepším porozuměním mu pomáhá i terapeutka Siobhan (Hana Vagnerová). Dost si potrpí na detaily a vše potřebuje racionálně vysvětlit. Rozhodne se tedy, že vraždu psa sám vyřeší a celý příběh zaznamenává do své knihy. To se ale příliš nelíbí jeho otci a od pátrání ho chce odradit. Když už je s dořešením případu téměř na konci, dokonce mu zabaví jeho knihu. Christopher se ji snaží najít a přitom mezi otcovými věcmi objeví neotevřené dopisy od své matky. Pochopí tedy, že mu otec lhal o její smrti. Nezemřela, jenom od nich utekla s panem Shearsem (Petr Vančura). Navíc také odhalí, že otec stojí i za zabitím Wellingtona. Má z něj strach a rozhodne se vydat za matkou do Londýna na adresu, kterou uváděla v dopisech. S otcovou kreditní kartou si sám poprvé vybere peníze a koupí lístek na vlak. V něm se mu podaří utéct strážníkovi (Petr Vančura), který se ho snažil nalézt a zastavit, a sám se vydává na metro. Najde správnou adresu a konečně se setkává se svou matkou, která mu následně vše vysvětlí. Chce s ní zůstat, neboť se bojí vrátit domu k otci, ale také by rád absolvoval maturitní zkoušku z matematiky, kterou mu otec s ředitelkou (Zuzana Stavná) domluvil. Závěrečnou zkoušku složí, situace v rodině se urovná a on má již skvěle našlápnuto k dospělosti. 

Z počátku jsem byla spíše rozpačitá a docela mi trvalo, než jsem se v tom všem zorientovala. První detektivní část totiž probíhala jen ve zkratkách a v množství obrazů, které se rychle střídaly. Stejně tak ani rozuzlení vraždy na sebe nenechalo dlouho čekat. Pro mě navíc ani nebylo nijak překvapivé, stejně jako další zápletka, která následovala v druhé části, která byla spíše o dospívání a odhalení rodinného tajemství. Určitě si z toho ale odnesu jakýsi pohled do autistického světa a trochu jiného vnímání lidí s tímto syndromem. Měla tomu dopomoci i jednoduše navržená scéna - bílá krychle s několika dveřmi, kde se střídaly jednotlivé předměty a mnohdy až přehnané výstupy, což mělo představovat chlapcovo zesílené vnímání. Za nejsilnější složku považuji herecké výkony, které se z daného konceptu snažily vytěžit maximum. Chvílemi sice některé působily až příliš přeexponovaně, ale to byl, myslím, záměr. Nevím, jestli zrovna podařený, ale když to tak viděl režisér, padá to na jeho hlavu. V případě Zuzky Stavné to bylo místy až moc uječené a u Petra Vančury zase občas krkolomné. Zatímco Zuzky jsem si všimla již několikrát a vždy mě velmi zaujala (např. ve "Snu noci svatojánské" či filmu "Zakázané uvolnění"), neboť v ní vidím velký potenciál, Petr mě docela překvapil, jak se dokázal měnit z role do role jako chameleon. Oba tomu měli dodávat určitou komiku až grotesknost a poprali se s tím docela dobře. Hlavní role chlapce byla svěřena Janu Cinovi spolu s jeho alter egem a terapeutkou zároveň v podání Hany Vagnerové. Vzájemně spolu dobře souzněli a dokázali výtečně ztvárnit autismem postiženého chlapce jak navenek tak i s jeho vnitřním vesmírem. Šestici herců doplnili představitelé Christopherových rodičů. Výkon Marka Daniela na mne působil sympaticky, což o Simoně Babčákové zrovna říct nemohu. Navíc mi vadilo to její zbytečné a přehnané kouření na scéně. Nemám možnost srovnání, ale v tomto provedení mne bohužel hra (autorů - překlad: Jiří Josek, režie: SKUTR, výprava: Adriana Černá, hudba: Petr Kaláb a další) až tak moc nezaujala. Každopádně bylo zajímavé nahlédnout do světa autistů a aspoň na moment ho vidět tak trochu jejich očima. "Sen noci svatojánské", ve kterém si zahrála i většina herců z této inscenace, byl ale v podání tohoto režisérského dua podstatně lepší.
Moje hodnocení: 57 %
Siobhan, Christopher a sousedka (H.Vagnerová, J.Cina a P.Vančura)
žena a Chrispoher (Z.Stavná, H.Vagnerová a J.Cina)
Siobhan, Christopher, duchovní a ředitelka (H.Vagnerová, J.Cina, P.Vančura a Z.Stavná)
táta s mámou (M.Daniel, S Babčáková)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home