07 října 2015

"Já, Francois Villon" - host Městského divadla Děčín

(Jiří Hubač, Ondřej Brzobohatý a Pavel Vrba)

"Komorní muzikál o osudech slavného francouzského básníka věnován památce Jiřího Hubače a Pavla Vrby." (premiéra 22. března 2012)

Již v červnu jsem se těšila na tento komorní muzikál při jeho hostování v ústeckém divadle. Z důvodu dopravní nehody však bylo představení zrušeno a mělo být odloženo na září. Bohužel se tak nestalo, a tak když jsem ho zmerčila na programu Městského divadla Děčín, vydala jsem se 5. října 2015 právě tam. Divadlo Na Jezerce poprvé do svého repertoáru zařadilo po činohře i klasický komorní muzikál o prokletém básníkovi 15. století Francois Villonovi. Skoro dva roky tento projekt připravoval principál divadla Jan Hrušínský s autory Jiřím Hubačem a Pavlem Vrbou. Oba se však bohužel jeho premiéry už nedožili. S jejich odkazem však autor hudby Ondřej Brzobohatý a režisér a choreograf Radek Balaš dílo dokončili a mohli ho tak věnovat jejich památce. Nechtěli napsat životopisný dokument, ale přiblížit osud ve své době haněného a později uznávaného básníka - rebela. Motiv lásky, zrady, přátelství, nelehké doby, strachu ze smrti, odvržení a hlavně svobody je krásně uchopitelný v každé době. Navíc pro diváky může být lákavější nahlédnout do života a blíže poznat zajímavou osobnost francouzského středověku touto moderní a také melancholickou formou. Životopisná témata slavných "legend" patří mezi velmi oblíbená a i díky muzikálům se stávají i v dnešní době nesmrtelnými jako např.: Evita, Kleopatra, Edith Piaf, atd.

Francois Villon (Martin Písařík) právě skládá přísahu a získává titul univerzitního magistra svobodných umění, na což je velmi hrdý i jeho strýc Vilém (Petr Kostka). Spolu se svými přáteli Collinem (Peter Strenáčik) a Regniérem (Tomáš Vaněk) se rozhodne svůj úspěch řádně oslavit. Nemají peníze a tak se vnutí na večírek movitého Gautiera (Petr Vacek), kde se Francois potkává s Kateřinou (Petra Vraspírová), do které se zamiluje. Ona do něj také, ale požaduje, aby jí byl naprosto věrný. I když jí tento závazek slíbí, nechá se při karnevalovém reji u pařížského prefekta Roberta d´Esté (Tomáš Petřík) unést a svede jeho ženu Ambru (Jana Malá), která ho rovněž miluje. Kateřinu, která je spolu nachytá, to zlomí a rozčílí natolik, že přemluví svého dalšího obdivovatele kazatele Filipa Sermoise (Ondřej Černý), aby ho pro ni zabil. Při jejich náhodné potyčce je ale nešťastnou náhodou smrtelně zraněn Filip. Francois je zatčen a obžalován z vraždy. Díky Ambře je ale z vězení propuštěn. S Kateřinou se usmíří, a aby pro ni sehnal nějaké peníze, souhlasí, že se svými kumpány ze spolku Ulita půjdou krást na Navarrskou kolej. Collin však jejich tajemství neudrží a musí se ze svého zločinu vyzpovídat. Prefekt je ale díky tomu odhalí, dopadne a nechá popravit. Jedině Francois šibenici unikne, tentokrát díky Gautierovi, ale je na deset let vykázán z Paříže. Stává se štvancem a tulákem. Nějaký čas stráví mezi cikány, až se jednoho dne dostane na dvůr Karla Orleánského v Blois, kde se právě koná básnická soutěž. Tu Villon jasně vyhraje svou baladou "Já u pramene jsem a žízní hynu". Karel mu slíbí, že ho neprozradí výměnou za jeho básně. Francois však touží po svobodě a opět odchází. Coby tulák se vrátí ke Gautierovi, za nějž se v mezičase Kateřina provdala. Ona ho však nepozná a pošle ho pryč. Francois ji zde nechává alespoň náhrdelník, který mu věnovala, a odchází zpátky mezi cikány. Vždyť přece "svoboda je drahá věc, není na ní v světě klec" (Francois Villon).

Už dlouho jsem nenavštívila nějaký muzikál a tak jsem se na tento (autorů - libreto: Jiří Hubač, hudba: Ondřej Brzobohatý, texty písní: Pavel Vrba, režie a choreografie: Radek Balaš, scéna: Jozef Ciller, kostýmy: Jana Zbořilová, produkce: Jan Hrušínský, pěvecké nastudování: Jana Balašová Trčková, asistentka režie: Veronika Zemánková, asistentka choreografa: Klára Maříková a další) moc těšila. Navíc bylo příjemné poznat zase něco nového, neboť o pestrém životě Francois Villona jsem dosud téměř nic nevěděla. Považuji to tedy za pěkné seznámení se s osudem jednoho z prokletých básníků. Velmi se mi líbila hudba a chytlavé písně. Přestože jsem je slyšela poprvé, musela jsem si je broukat a dost zřetelně mi utkvěly v paměti. Celé představení běželo ve velmi svižném tempu, obzvláště v první části. Tak jako byl komorní muzikál, tak velmi komorní byla i téměř prázdná scéna s tabulí a postelí, což byly "nejdominantnější" kulisy. Podobně tomu bylo i se spíše současnými kostýmy. Ty mužské celkem seděly, ale ty dámské bych asi vybrala vhodněji (hlavně pro Ambru). Navíc vše bylo laděno převážně do černé, což sice mělo evokovat potemnělou atmosféru Paříže, ale černá scéna a černé kostýmy dost splývaly. Trochu to ubíralo i choreografii, která mohla lépe vyniknout. Musím ale uznat, že pro muzikál bylo všech prvků zvoleno přiměřeně - činohry, zpěvu i tance. Ne tak okoukané obsazení a podařené výkony, to jen podtrhovaly. Obzvláště v případě Martina Písaříka a Petera Strenáčika jsem byla mile překvapená, jak své party zvládly. Martin dokázal skvěle ztvárnit Villonovu rebelskou i romantickou duši. Peterovi zase velmi slušel cikánský temperament, a to hlavně při závěrečné písni "Dado". Zatímco pak Petr Kostka představoval svými postavami jakýsi protipól Villonově živelnosti zosobněním moudrosti, klidu a vyrovnanosti, Petr Vacek měl spíše odlehčovat ponurejší atmosféru, což se mu obzvláště v originálně pojatém striptýzu celkem podařilo. Trochu rozporuplnou postavu v příběhu ztvárnila Petra Vraspírová. I když navenek působila jako andílek, stávala se z ní v okamžiku hysterická a žárlivá žena, která by kvůli nevěře byla schopná zabíjet. O poznání sympatičtěji na mne působila skutečně milující žena a ztělesněný strážný anděl v podání Jany Malé. Obě ztělesnily přesně to, co jejich charaktery vyžadovaly, a navíc vše doplnily příjemným zpěvem. Celkově jsem tam čekala trochu více odkazů k jeho básním, ale alespoň ty nejznámější verše zazněly. I když mě trochu potrápila rýma, večer jsem si užila. Myslím si, že Villon Jezerce sluší.
Moje hodnocení: 70 %
Kateřina a Francois (P.Vraspírová a M.Písařík)
Ambra a Robert d´Esté (J.Malá a T.Petřík)
Collin, Regniér a Francois (P.Strenáčik, T.Vaněk a M.Písařík)
Francois mezi cikány (P.Vacek, M.Písařík, P.Kostka a O.Černý)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home