03 června 2015

"Mandragora" - host Severočeského divadla

(Niccolo Machiavelli)

"Slavná komedie italské renesance o nejveselejším milostném dobrodružství v dějinách galantních podvodů a o tom, že není podstatné, jak se věci mají, ale jak se jeví navenek." (premiéra 3. května 2006)

Tato satirická divadelní hra, která byla napsaná mezi lety 1512 a 1520, se řadí do žánru tzv. commedia erudita, neboli "vzdělaná komedie". Tento pojem se používá pro odlišení od improvizovaných lidových commedie dell´arte. Machiavelli ji psal v době, kdy byl nucen žít v exilu, jelikož ho považovali za podezřelého ze spiknutí proti vládnoucímu rodu Medicejských. Údajně byla založena na skutečné události z roku 1504. Mandragola, jak se hra jmenuje v originále, je snad nejzdařilejší renesanční komedie vůbec, a stále populárním kusem na mnoha scénách až dodnes. Své pojmenování dostala po tajemné rostlině, jejíž jedovatý kořen se od starověku používal k nejrůznějším účelům jak v lékařství, tak i v lidové magii a čarodějnictví. Je považována za rostlinu lásky (v Bibli pojmenovaná "jablíčko lásky") a lidé jí přisuzovali afrodisiakální schopnost na zvýšení potence i plodnosti. Tento známý příběh ze slunné Florencie u nás proslavil v polovině 60. let Činoherní klub. Tehdy v Menzelově režii hráli například František Husák, Jiří Hrzán, Jiří, Hálek, Petr Čepek, Věra Ferbasová a Josef Somr. Premiéra v Divadle Na Jezerce se uskutečnila přesně v den 537. výročí narození autora a režie se zde ujal Lukáš Hlavica. Navíc celý příběh z 16. století přenesl do současnosti, konkrétně do 50. let minulého století. Do ústeckého divadla s ní soubor přijel hostovat 1. června 2015.

Kallimach (Zdeněk Hruška) se až bláznivě zamiloval do mladé krásné Lucrezie (Tereza Němcová), která je ale bohužel k jeho smůle vdaná a to za postaršího a přihlouplého Mikulu (Jan Hrušínský). Nesmírně touží strávit s ní alespoň jednu noc a ochotně by pro to udělal cokoliv. Svěří se se svou touhou jak svému sluhovi Syrovi (Martin Sitta), tak i místnímu dohazovači a příživníkovi Ligurovi (Miroslav Vladyka). Společně vymyslí lest, kterou chtějí Mikulu oklamat a využít tak jeho stále větší touhy po synovi a dědicovi. Ligur Mikulovi namluví, že zná doktora, který by mohl jejich manželský problém vyřešit. Za toho se samozřejmě vydává právě Kallimach. Prý vlastní zázračný lék z mandragory, který zvyšuje plodnost. Varuje ho však, že do dvou týdnů zahubí prvního muže, který se s ní po jeho požití bude milovat. Mikula je tak ze hry venku, neboť by si rád svého života i potomka ještě užil, a bude tedy muset své ženě sehnat nějakého milence. Lucrezie je však ctnostná a věrná žena a tak se spolu se svou matkou Sostratou (Miluše Šplechtová) vydají k jejímu zpovědníkovi, fráteru Timotejovi (Radek Holub) pro radu. I on už je ale obeznámen s problémem mezi manželi a za slíbený finanční obnos přislíbí, že jim v plánu pomůže a pokusí se Lucrezii přesvědčit. "Dílo" se podaří a ona tedy souhlasí, aby vyhověla manželovu přání. Mikula se s Ligurem domluví, že večer na ulici seženou nějakého náhodného hlupáka, kterého pak podstrčí jeho ženě do ložnice. V přestrojení se jim do rukou dostane právě Kallimach a tak za Mikulova dozoru stráví noc s jeho ženou. Druhý den jsou všichni šťastní a spokojení, a manžel ani netuší, že parohy, které si sám nasadil, rostou i dál. Milenecký vztah jeho ženy s Kallimachem totiž směle pokračuje. A místní žena (Zdena Sajfertová), která by také ráda někoho ulovila, může jen tiše závidět.

Lehká a trochu satirická komedie o podařeném milostném dobrodružství byla napsána a uváděna pro zábavu a rozptýlení a to je také její hlavní cíl. Často ji proto hráli na karnevalech nebo různých slavnostech a i dnes se skvěle hodí na letní scény. Sází na nenáročnou a trochu lechtivou zápletku, ale především i na originální a vtipné charaktery jednotlivých postav. V tomto nastudování pak autoři (překlad: Jaroslav Pokorný, scéna: Lucie Loosová a Dana Malá, kostýmy: Lucie Loosová, režie: Lukáš Hlavica a další) spoléhají hlavně na herecké výkony. Především jeden z nich jednoznačně celé inscenaci dominuje. Není jím nikdo jiný než Radek Holub, který se naprosto výtečně chopil role frátera Timoteje. Z vedlejší role dokázal vytěžit naprosté maximum a možná i o něco víc. Svým bezchybným a svérázným výkonem se stal stěžejní a nezapomenutelnou postavou. Role největšího hlupáka se opět chopil Jan Hrušínský a jako vždy mu svým typickým projevem vtiskl přihlouplý výraz i vystupování. Coby stárnoucí a životem unavenější muž přeci jenom zatoužil po dítěti a nechal se tak velmi snadno napálit o poznání živelnějším a výřečnějším Kallimachem v podání Zdeňka Hrušky. Tomu italská vizáž i temperament celkem sedly a vypadalo to, že se mu tato role docela zamlouvá. Dámy tentokrát dostaly menší prostor. Nejvtipnější part ale zcela určitě odehrála Miluše Šplechtová a to zvláště ve scéně, kdy od frátera "pojedla a popila". Scéna i kostýmy se mi líbily a hodily se dobře k prostředí, kde se příběh odehrával. Téma hry mě příliš neoslovilo, ale jako nenáročná zábava pro letní večery to bylo fajn.
Moje hodnocení: 61 %
Kallimach a Syr (Z.Hruška a M.Sitta)
Kallimach, Mikula a Ligur (Z.Hruška, J.Hrušínský a M.Vladyka)
Sostrata, Timotej a Lukrecie (M.Šplechtová, R.Holub a T.Němcová)
Sostrata, Mikula, Kallimach, Ligur, Lukrecie a Timotej (M.Šplechtová, J.Hrušínský, Z.Hruška, M.Vladyka, T.Němcová a R.Holub)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home