"Garderobiér" - host Severočeského divadla
(Ronald Harwood)
"Skvostná, hluboce lidská tragikomedie o lesku a bídě divadla i o zvláštním a nerozlučném vztahu dvou lidí, které spojila láska k divadlu." (premiéra 26. března 2015, předpremiéra 20. března 2015)
Hru, která vzdává poctu divadlu i všem divadelníkům ze zákulisí napsal sir Ronald Harwood, vlastním jménem Ronald Horowitz, který se narodil v roce 1934 v Jihoafrické republice. Je autorem řady divadelních her, dramatizací románů, povídek a televizních scénářů. Největší filmový úspěch zaznamenal se scénářem k filmu "Pianista" (režie Roman Polanski), který vyhrál Oscara (druhého pak Adrien Brody za herecký výkon v hlavní roli), ale také Zlatou palmu na Filmovém festivalu v Cannes. Na divadle se jeho nejslavněšjší hrou stal právě "Garderobiér" z roku 1980. Pro její napsání čerpal z vlastní zkušenosti. Sám totiž byl osobním garderobiérem u sira Donalda Wolfita (1902-1968) v shakespearovské společnosti. V roce 1983 podle ní také vznikl scénář ke stejnojmennému filmu režiséra Petera Yatese, který získal hned pět nominací na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší režie a nejlepší adaptace), z nichž na sošky proměnil hned tři. V Čechách ho poprvé v roce 1987 uvedl Evald Schorm v Divadle Na zábradlí. Od té doby byl uveden i na dalších scénách - v Plzni, ve Studiu Dva, ve Spolku Kašpar, nebo v Divadle v Dlouhé, a v hlavních rolích se vystřídala řada herců - Milan Lasica s Bolkem Polívkou, Martin Huba s Miroslavem Táborským, Ladislav Frej s Milošem Kopečným či Petr Pavlovský s Antonínem Procházkou. Poslední nastudování vzniklo letos v Divadle Bez zábradlí, kde rovněž hrají i další Harwoodovu hru "Kvartet". S "Garderobiérem" přijeli do ústeckého divadla hostovat 25. března 2015, tedy pouhý den před pražskou premiérou. Pro mě je to již jubilejní 200. článek na tomto blogu za posledních 11 let.
V jednom provinčním městečku v Anglii se právě chystá 227. představení Krále Leara, jenže představitel hlavní role a rovněž principál společnosti, který si nechává říkat Sir (Karel Heřmánek), leží v nemocnici s psychickým kolapsem. Je na konci i svých fyzických sil, venku zuří válka, nad městečkem přelétají německé bombardéry, nicméně to nechce jen tak vzdát a ostatní v tom nechat. Nejvíce se o něj strachuje jeho žena Lady (Barbora Kodetová) a zároveň také představitelka Kordélie, jeho věrný garderobiér Norman (Josef Carda), ale i dlouholetá spolupracovnice a inspicientka společnosti Madge (Dana Syslová), která již musela řešit přeobsazení role šaška Geoffreym Thortonem (Zdeněk Dušek), neboť jeho původního představitele zatkli za mravnostní delikt. Všichni už se obávají, že dnešní vyprodané představení budou muset zrušit, když tu se do své šatny připotácí Sir a to ve značně zbídačeném stavu. Norman však věří v zázrak a pokusí se Sira vrátit zpět k životu. Snaží se ho povzbudit, pomáhá mu s kostýmem, líčením i replikami. Společně ho dostanou na jeviště, ale o pauze se zdá, že je to již nad jeho síly. Cítí se vyčerpaný, ale mladičké Irene (Eva Josefíková) se přeci jen podaří mu trochu rozproudit krev. S pomocí Oxenbyho (Karel Heřmánek ml.), který na scéně sbírá nějaký čas pro jeho nástup, ho tam přeci jenom dostanou. Podá vrcholný výkon a svou poslední rolí se naprosto překoná. Své publikum nezklamal, a dokonce před svou smrtí ještě stačil zapsat svá poslední slova, která však přinesla největší zklamání věrnému Normanovi.
Je pravdou, že raději navštěvuji komedie, ale občas také potřebuji trochu změnu a zajít si i na o něco vážnější žánr. Tato tragikomedie (autorů - překlad: Jan Hančil, režie: Karel Heřmánek, scéna a kostýmy: Jan Dušek, a další) s výtečným hereckým obsazením byla jasnou volbou. Tématem mi je blízko, neboť mám velmi ráda divadelní prostředí a jakýkoliv "náhled" do jeho zákulisí. A to nemluvím o Shakespearovi, kterého považuji za největšího dramatika všech dob. Od obojího zde vzali trochu, ale čekala jsem ještě o něco působivější příběh i závěr. Jednoznačně nejsilnější výkon podal Karel Heřmánek, který se rovněž ujal i režie. Myslím, že odehrál přesně to, co se od role očekávalo. Sám k ní má opravdu blízko, neboť i on je principálem svého divadla. Z ženského obsazení se mi líbila nejvíce Dana Syslová. Sice neměla nijak velkou roli, ale působila v ní velmi přirozeně. Josef Carda tuto roli považuje za svou velkou hereckou příležitost, a jak sám říká: „kdybych nehrál garderobiéra, byl bych naštvaný...“ Rozhodně nepodal špatný výkon, ale mnohem více mě zaujal třeba v „Blbci k večeři“. Zde mi připadal takový "rozlítaný". Čekala jsem, že vztah Sira a garderobiéra bude bližší a důvěrnější, že budou přátelé a on svému "pánovi" oporou, nikoli jen pouhým poskokem. Očekávala jsem trochu jiný náboj hry, ale dobré výkony to zachránily. Navíc se Shakespearem v jakékoliv podobě nejde sáhnout vedle.
Moje hodnocení: 61 %
"Skvostná, hluboce lidská tragikomedie o lesku a bídě divadla i o zvláštním a nerozlučném vztahu dvou lidí, které spojila láska k divadlu." (premiéra 26. března 2015, předpremiéra 20. března 2015)
Hru, která vzdává poctu divadlu i všem divadelníkům ze zákulisí napsal sir Ronald Harwood, vlastním jménem Ronald Horowitz, který se narodil v roce 1934 v Jihoafrické republice. Je autorem řady divadelních her, dramatizací románů, povídek a televizních scénářů. Největší filmový úspěch zaznamenal se scénářem k filmu "Pianista" (režie Roman Polanski), který vyhrál Oscara (druhého pak Adrien Brody za herecký výkon v hlavní roli), ale také Zlatou palmu na Filmovém festivalu v Cannes. Na divadle se jeho nejslavněšjší hrou stal právě "Garderobiér" z roku 1980. Pro její napsání čerpal z vlastní zkušenosti. Sám totiž byl osobním garderobiérem u sira Donalda Wolfita (1902-1968) v shakespearovské společnosti. V roce 1983 podle ní také vznikl scénář ke stejnojmennému filmu režiséra Petera Yatese, který získal hned pět nominací na Oscara (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší režie a nejlepší adaptace), z nichž na sošky proměnil hned tři. V Čechách ho poprvé v roce 1987 uvedl Evald Schorm v Divadle Na zábradlí. Od té doby byl uveden i na dalších scénách - v Plzni, ve Studiu Dva, ve Spolku Kašpar, nebo v Divadle v Dlouhé, a v hlavních rolích se vystřídala řada herců - Milan Lasica s Bolkem Polívkou, Martin Huba s Miroslavem Táborským, Ladislav Frej s Milošem Kopečným či Petr Pavlovský s Antonínem Procházkou. Poslední nastudování vzniklo letos v Divadle Bez zábradlí, kde rovněž hrají i další Harwoodovu hru "Kvartet". S "Garderobiérem" přijeli do ústeckého divadla hostovat 25. března 2015, tedy pouhý den před pražskou premiérou. Pro mě je to již jubilejní 200. článek na tomto blogu za posledních 11 let.
V jednom provinčním městečku v Anglii se právě chystá 227. představení Krále Leara, jenže představitel hlavní role a rovněž principál společnosti, který si nechává říkat Sir (Karel Heřmánek), leží v nemocnici s psychickým kolapsem. Je na konci i svých fyzických sil, venku zuří válka, nad městečkem přelétají německé bombardéry, nicméně to nechce jen tak vzdát a ostatní v tom nechat. Nejvíce se o něj strachuje jeho žena Lady (Barbora Kodetová) a zároveň také představitelka Kordélie, jeho věrný garderobiér Norman (Josef Carda), ale i dlouholetá spolupracovnice a inspicientka společnosti Madge (Dana Syslová), která již musela řešit přeobsazení role šaška Geoffreym Thortonem (Zdeněk Dušek), neboť jeho původního představitele zatkli za mravnostní delikt. Všichni už se obávají, že dnešní vyprodané představení budou muset zrušit, když tu se do své šatny připotácí Sir a to ve značně zbídačeném stavu. Norman však věří v zázrak a pokusí se Sira vrátit zpět k životu. Snaží se ho povzbudit, pomáhá mu s kostýmem, líčením i replikami. Společně ho dostanou na jeviště, ale o pauze se zdá, že je to již nad jeho síly. Cítí se vyčerpaný, ale mladičké Irene (Eva Josefíková) se přeci jen podaří mu trochu rozproudit krev. S pomocí Oxenbyho (Karel Heřmánek ml.), který na scéně sbírá nějaký čas pro jeho nástup, ho tam přeci jenom dostanou. Podá vrcholný výkon a svou poslední rolí se naprosto překoná. Své publikum nezklamal, a dokonce před svou smrtí ještě stačil zapsat svá poslední slova, která však přinesla největší zklamání věrnému Normanovi.
Je pravdou, že raději navštěvuji komedie, ale občas také potřebuji trochu změnu a zajít si i na o něco vážnější žánr. Tato tragikomedie (autorů - překlad: Jan Hančil, režie: Karel Heřmánek, scéna a kostýmy: Jan Dušek, a další) s výtečným hereckým obsazením byla jasnou volbou. Tématem mi je blízko, neboť mám velmi ráda divadelní prostředí a jakýkoliv "náhled" do jeho zákulisí. A to nemluvím o Shakespearovi, kterého považuji za největšího dramatika všech dob. Od obojího zde vzali trochu, ale čekala jsem ještě o něco působivější příběh i závěr. Jednoznačně nejsilnější výkon podal Karel Heřmánek, který se rovněž ujal i režie. Myslím, že odehrál přesně to, co se od role očekávalo. Sám k ní má opravdu blízko, neboť i on je principálem svého divadla. Z ženského obsazení se mi líbila nejvíce Dana Syslová. Sice neměla nijak velkou roli, ale působila v ní velmi přirozeně. Josef Carda tuto roli považuje za svou velkou hereckou příležitost, a jak sám říká: „kdybych nehrál garderobiéra, byl bych naštvaný...“ Rozhodně nepodal špatný výkon, ale mnohem více mě zaujal třeba v „Blbci k večeři“. Zde mi připadal takový "rozlítaný". Čekala jsem, že vztah Sira a garderobiéra bude bližší a důvěrnější, že budou přátelé a on svému "pánovi" oporou, nikoli jen pouhým poskokem. Očekávala jsem trochu jiný náboj hry, ale dobré výkony to zachránily. Navíc se Shakespearem v jakékoliv podobě nejde sáhnout vedle.
Moje hodnocení: 61 %
 |
| Norman a Sir (J.Carda a K.Heřmánek) |
 | ||||
| Irena a Sir (E.Josefíková a K.Heřmánek) |
 |
| Norman, Sir a Lady (J.Carda, K.Heřmánek a B.Kodetová) |
 |
| Sir, Madge, Norman a Irena (K.Heřmánek, D.Syslová, J.Carda a E.Josefíková) |
posted by lucifer at 19:21
0 Comments:
Okomentovat
<< Home