21 února 2015

"Teď ne!" - host Krušnohorského divadla

(Jean-Claude Islert)

"...aneb Na tohle teď není ta pravá chvíle. Příběh o tom, jak může jedna jediná situace obrátit v momentě celý náš dosavadní život doslova naruby..." (premiéra 23. listopadu 2014)

Po týdnu opět v neděli jsem vyrazila za kulturou do teplického divadla. Dne 15. února 2015 tam totiž přijelo hostovat Činoherní studio Bouře, které se zaměřuje na pořádání činoherních inscenací tzv. "ze života". Mají dvě domovské scény v Praze - Divadlo v Rytířské a Švandovo divadlo, ale hostují i jinde po republice. ČS Bouře se stalo vlajkovou lodí Agentury APP ART, kterou v roce 2013 založil Alexej Pyško. Nově vzniklé umělecké uskupení by rádo navázalo na "původní" Studio Bouře Radana Ruseva a pracovalo v duchu jeho myšlenky "jít svobodně vlastní cestou". Radan Rusev byl spoluzakladatelem studia a 10 let ho vedl, režíroval v něm i hrál. V roce 1999 ale bohužel v Praze předčasně zemřel na zákeřnou nemoc, a to jen pouhé dva dny po svém posledním představení. Nicméně jeho odkaz díky jeho následovníkům žije dál. Nedávno nastudovali novou inscenaci z pera francouzského autora. Je jí situační komedie, jež čerpá inspiraci ze života, v níž se naprosto přesně naplní rčení o džbánu s vodou a utrženém uchu nebo i to, že lež má krátké nohy a daleko neujde. Co se může stát, když manžel lže své ženě o obchodním jednání a jak mu změní život naprosto neznámý člověk, který mu jednoho dne "skočí" do cesty?

Místo aby Frederik Pelisson (Michal Dlouhý) trávil čas na obchodním jednání, jak řekl své manželce Blandine (Kristýna Frejová), věnuje se své milence Sáře (Jana Kotrbatá), kterou si chce přivést i domu. Domnívá se totiž, že má jeho žena doktorka právě službu v nemocnici. Nedaleko domu však na silnici srazí bezdomovce Matyáše (David Punčochář) a z obavy, aby se do toho nevložila policie, ho raději odnese do svého bytu. Ten se však z nárazu celkem rychle otřepe a chce celé této situace naplno využít. Frederik raději Sáru vyprovodí a navíc zjistí, že jeho žena spí v ložnici. Když se probudí a potká neznámého muže ve svém bytě, zpozorní. Frederik jí namluví, že je to jeho možná budoucí investor ze Švýcarska pan Schwimmer, kterému by chtěl prodat svůj bankrotující podnik. Za dosti značnou sumu Matyáš s touto hrou souhlasí a hodlá to panu Pelissonovi, kterého navíc zná z dob, než se dostal na ulici, řádně osladit. Ten už se začíná vařit ve vlastní šťávě a do toho se vrací Sára, aby už konečně oznámila jejich vztah paní Pelissonové. Iniciativy se tentokrát ujme Matyáš, který ji představí jako svou sekretářku. Když už se zdá, že to nemůže být horší, objeví se na scéně i skutečný pan Schwimmer (Kamil Halbich), který ovšem Sáru považuje z dřívějšího setkání za Frederikovu manželku a Blandine se tak pro něj v tomto zamotanci stává jejich ruskou služebnou. Postupně jí ale začíná docházet, o co tady jde. Z toho už se její muž jen tak nevylže, a dokonce tak během jednoho večera přichází o peníze, milenku, ale i ženu a celý byt. Konečně si může na vlastní kůži zkusit, co si prožíval po vyhazovu a pádu na dno i Matyáš.

Snad každý ví, že lhát bývá mnohem těžší než mluvit pravdu. Zvlášť pokud se člověk do svých lží až příliš zamotá, jako se to povedlo v této komedii hlavnímu hrdinovi, kterého naprosto jedinečně ztvárnil Michal Dlouhý. Ještě jsem ho na jevišti neměla možnost potkat, ale musím říct, že byl naprosto perfektní. Dalo by se říct, že dobře napsané role se "hrají samy", ale s takovým nasazením, jako předvedl on, jsem už dlouho žádného herce neviděla hrát. Doslova se ze své role na jevišti vypotil. Pomalu tam nechal duši. Podal opravdu výjimečný výkon. Velmi dobře se s ním ale doplňoval i David Punčochář, který si rovněž svou roli vychutnával stejně jako Matyáš pana Pelissona. Obě dámy sice tolik prostoru nedostaly, ale i ony se mi ve svých rolích moc líbily a předvedly pěkné výkony. Bezvadně navržená byla i scéna, která přesně dokreslila atmosféru luxusního bytu. Každopádně tento kousek se jeho tvůrcům (překlad: Jaromír Janeček, režie i hudba: Daniel Hrbek, scéna: Petr Masopust, kostýmy: Jozef Hugo Čačko a další) opravdu vydařil. Vybrali si skvěle napsanou hru a naprosto perfektně ji zpracovali. Bavila jsem se od začátku do konce. Sice se mi některé pasáže už zdály trochou zdlouhavé nebo statické, ale i tak jsem si toto představení, a hlavně skvělé výkony, moc užívala. Jestli se rádi chodíte do divadla zasmát, pak tedy tuto hru vřele doporučuji.
Moje hodnocení: 78 %
Frederik a Blandine (M.Dlouhý a K.Frejová)
Frederik a Matyáš (M.Dlouhý a D.Punčochář)
Schwimmer a Sára (K.Halbich a J.Kotrbatá)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home