"Taneční hodiny pro starší a pokročilé" - host Domu kultury UL
(Bohumil Hrabal, Václav Nývlt, Josef Dvořák)
„Divadelní úprava novely, která křehce a srozumitelně zprostředkovává texty pábitelských historek, objevuje pravdu o životě, lásku v mnoha podobách a filosoficky znamenitě podložený humor autora.“ (premiéra 16. března 2013)
Svou premiéru měla tato hra již 28. května 1984 v Divadle Semafor. Letos si ji po téměř třiceti letech však do svého repertoáru v obnovené premiéře v Branickém divadle, zařadila Divadelní společnost Josefa Dvořáka a dne 27. března 2013 s ní v rámci festivalu Ústecká forbína přijeli hostovat i do našeho Domu kultury. Předlohou jí byla novela z roku 1964, která je souborem mnoha historek známého strýce Pepina z ještě známějších Postřižin. A o historky ze života obyčejných lidí zde jde především. Svůj prostor v inscenaci dostaly i dobové písně za doprovodu kapely Sonny Swing Quintet (ze záznamu), která v červnu roku 2012 vydala své první, a dle kritiků a zasvěcenců úspěšné, album "Slunečnice" a byla oslovena Josefem Dvořákem ke spolupráci na nahrání hudby k této hře. Kostýmy i plakát jim zase navrhla Iva Hüttnerová, která je dle Dvořákových slov "duševně spřízněná s dobou třicátých a čtyřicátých let". Nostalgie, ale i laskavější a jemnější humor blízký té době je z inscenace velmi znatelný.
Večer se chystá sál na lekci tance pod vedením velmi hovorného tanečního mistra (Josef Dvořák), který už netrpělivě čeká na nové zájemce. Prozatím s ním přijde prohodit pár slov jen šéf (Karel Gult), který mu zapůjčil prostory k jeho lekci. I přestože je tento kurz určený pro starší a pokročilé, jako první nedočkavá účastnice dorazí šestnáctiletá dívka (Adéla Zejfartová). Mistr se nechá obměkčit a dovolí jí na lekci zůstat. Jako další přichází šedesátiletá dáma (Dagmar Schlehrová), která má drbů na rozdávání, ale i Eman (Rostislav Trtík) doprovázející asi čtyřicetiletou společnici (Markéta Hrubešová). Mistr hází do placu jednu historku za druhou, a pokud se dostanou ke slovu, přidávají se i ostatní. Každý má nějaký příběh, kterým by mohl přispět a pobavit společnost. Šéf je zase baví svými příchody a nešťastnými nehodami nedobrovolně sám. Nechybí mnoho a mohl by v "gypsu" skončit celý. Hodiny pokročí a zatím se zdá, že jde spíše o lekce vyprávění a žvanění než o lekce tance, čehož si všichni, snad kromě mistra, všimnou a snaží se tento trend zvrátit. Mistrovi se to však velmi líbí a chtěl by v povídání i nadále pokračovat, a tak se jen nerad nechá umluvit k prvnímu tanci. Tanec, zpěv a dobrá nálada může začít.
Když jsem se chystala na toto představení (autorů - režie: Josef Dvořák, inspice: Jiří Veit, kostýmní návrhy: Iva Hüttnerová, choreografie: Petr Jirsa, hudbu nahrál: Sonny Swing Quintet, aranže: Michal Zpěvák, Antonín Sturma, hudební nastudování: Václav Tobrman, zvuk: Zdeněk Jurášek a Martin Krištof, světla: Robert Stěpánek a další), příliš jsem nevěděla, o co zde má jít a co od toho tedy očekávat. Nicméně mě "pouhé" vyprávění pábitelských příhod a humorných historek bez nějakého příběhu a děje zrovna moc nenadchlo. I když samozřejmě musím uznat, že je podobný žánr velmi blízký hlavnímu představiteli i principálovi divadla Josefu Dvořákovi, který se v něm určitě našel. Je naprosto patrné, jak ho podobné povídání i bavení publika baví a dělá mu dobře, když může někoho rozesmát nebo až úplně smíchy "zbořit". Ostatní téměř nepustil ke slovu, dobrovolně snad jenom když měli zpívat. Až velmi okatě dávali najevo, jak musí bojovat s prostorem, kam by mohli přidat svou "trošku do mlýna". Naprosto by mu stačilo, kdyby si celé přestavení odehrál sám, neboť o tanečních hodinách to stejně vlastně moc nebylo. Pepa Dvořák je opravdu skvělý bavič a fakt veselý a vtipný člověk s dobrým smyslem pro humor, ale pokud chce být na jevišti i se svými kolegy, měl by jim nechat také trochu větší prostor. I když chápu, že je to postavené především na něm, působilo to na mě tak trochu sobecky a pak už i poměrně jednotvárně a nudně. Nicméně diváci se určitě nad jeho vtipy a hláškami bavili...jak jinak.
Moje hodnocení: 51 %
„Divadelní úprava novely, která křehce a srozumitelně zprostředkovává texty pábitelských historek, objevuje pravdu o životě, lásku v mnoha podobách a filosoficky znamenitě podložený humor autora.“ (premiéra 16. března 2013)
Svou premiéru měla tato hra již 28. května 1984 v Divadle Semafor. Letos si ji po téměř třiceti letech však do svého repertoáru v obnovené premiéře v Branickém divadle, zařadila Divadelní společnost Josefa Dvořáka a dne 27. března 2013 s ní v rámci festivalu Ústecká forbína přijeli hostovat i do našeho Domu kultury. Předlohou jí byla novela z roku 1964, která je souborem mnoha historek známého strýce Pepina z ještě známějších Postřižin. A o historky ze života obyčejných lidí zde jde především. Svůj prostor v inscenaci dostaly i dobové písně za doprovodu kapely Sonny Swing Quintet (ze záznamu), která v červnu roku 2012 vydala své první, a dle kritiků a zasvěcenců úspěšné, album "Slunečnice" a byla oslovena Josefem Dvořákem ke spolupráci na nahrání hudby k této hře. Kostýmy i plakát jim zase navrhla Iva Hüttnerová, která je dle Dvořákových slov "duševně spřízněná s dobou třicátých a čtyřicátých let". Nostalgie, ale i laskavější a jemnější humor blízký té době je z inscenace velmi znatelný.
Večer se chystá sál na lekci tance pod vedením velmi hovorného tanečního mistra (Josef Dvořák), který už netrpělivě čeká na nové zájemce. Prozatím s ním přijde prohodit pár slov jen šéf (Karel Gult), který mu zapůjčil prostory k jeho lekci. I přestože je tento kurz určený pro starší a pokročilé, jako první nedočkavá účastnice dorazí šestnáctiletá dívka (Adéla Zejfartová). Mistr se nechá obměkčit a dovolí jí na lekci zůstat. Jako další přichází šedesátiletá dáma (Dagmar Schlehrová), která má drbů na rozdávání, ale i Eman (Rostislav Trtík) doprovázející asi čtyřicetiletou společnici (Markéta Hrubešová). Mistr hází do placu jednu historku za druhou, a pokud se dostanou ke slovu, přidávají se i ostatní. Každý má nějaký příběh, kterým by mohl přispět a pobavit společnost. Šéf je zase baví svými příchody a nešťastnými nehodami nedobrovolně sám. Nechybí mnoho a mohl by v "gypsu" skončit celý. Hodiny pokročí a zatím se zdá, že jde spíše o lekce vyprávění a žvanění než o lekce tance, čehož si všichni, snad kromě mistra, všimnou a snaží se tento trend zvrátit. Mistrovi se to však velmi líbí a chtěl by v povídání i nadále pokračovat, a tak se jen nerad nechá umluvit k prvnímu tanci. Tanec, zpěv a dobrá nálada může začít.
Když jsem se chystala na toto představení (autorů - režie: Josef Dvořák, inspice: Jiří Veit, kostýmní návrhy: Iva Hüttnerová, choreografie: Petr Jirsa, hudbu nahrál: Sonny Swing Quintet, aranže: Michal Zpěvák, Antonín Sturma, hudební nastudování: Václav Tobrman, zvuk: Zdeněk Jurášek a Martin Krištof, světla: Robert Stěpánek a další), příliš jsem nevěděla, o co zde má jít a co od toho tedy očekávat. Nicméně mě "pouhé" vyprávění pábitelských příhod a humorných historek bez nějakého příběhu a děje zrovna moc nenadchlo. I když samozřejmě musím uznat, že je podobný žánr velmi blízký hlavnímu představiteli i principálovi divadla Josefu Dvořákovi, který se v něm určitě našel. Je naprosto patrné, jak ho podobné povídání i bavení publika baví a dělá mu dobře, když může někoho rozesmát nebo až úplně smíchy "zbořit". Ostatní téměř nepustil ke slovu, dobrovolně snad jenom když měli zpívat. Až velmi okatě dávali najevo, jak musí bojovat s prostorem, kam by mohli přidat svou "trošku do mlýna". Naprosto by mu stačilo, kdyby si celé přestavení odehrál sám, neboť o tanečních hodinách to stejně vlastně moc nebylo. Pepa Dvořák je opravdu skvělý bavič a fakt veselý a vtipný člověk s dobrým smyslem pro humor, ale pokud chce být na jevišti i se svými kolegy, měl by jim nechat také trochu větší prostor. I když chápu, že je to postavené především na něm, působilo to na mě tak trochu sobecky a pak už i poměrně jednotvárně a nudně. Nicméně diváci se určitě nad jeho vtipy a hláškami bavili...jak jinak.
Moje hodnocení: 51 %
 |
| čtyřicetiletá, Eman a taneční mistr (M.Hrubešová, R.Trtík a J.Dvořák) |
 |
| šestnáctiletá, čtyřicetiletá a Eman (A.Zejfartová, M.Hrubešová a R.Trtík) |
 |
| šéf, šedesátiletá, mistr, čtyřicetiletá, Eman a šestnáctiletá (K.Gult, D.Schlehrová, J.Dvořák, M.Hrubešová, R.Trtík a A.Zejfartová) |
posted by lucifer at 20:00
0 Comments:
Okomentovat
<< Home