"Nájemníci pana Swana aneb Peníze na cestě" - host Krušnohorského divadla

(Michael Cooney)

„Bouřlivá komedie o tom, jak je někdy těžké mluvit pravdu.“ (premiéra 3. dubna 2009)

Tak konečně zase jednou přišel na řadu prodloužený víkend a pro mě spolu s ním i další divadelní představení. O svátečním pondělí 28. září 2009 do Teplic přijelo pražské Divadlo Pod Palmovkou s opravdu veselou komedií. Hry, pod kterými je coby autor nebo režisér podepsaný Antonín Procházka, vždy slibují úsměvnou podívanou plnou bláznivých situací, kuriózních omylů a nedorozumění. Pod Palmovkou již režíroval dvě své původní hry ("Přes přísný zákaz dotýká se sněhu" a "Ještě jednou, profesore"). Zde je však autorem Michael Cooney, kterého britská kritika, i díky této hře, označila za jeden z největších objevů moderního anglického divadla a jeho „Nájemníci“ (v originále „Cash on Delivery“) byly vyhlášeni nejlepší britskou komedií roku. Z tohoto nastudování byla i částečně patrná inspirace klasickou němou filmovou groteskou, což se sem opravdu hodilo, neboť příběh o podvodníčkovi, jeho důvěřivé manželce, příliš oddané sociální pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úřednících a natvrdlém podnájemníkovi k tomu výtečně svádí.

Eric Swan (Jan Teplý) je průměrný anglický občan, který „jen“ nadprůměrně užívá prospěchu z podvodně získaných sociálních dávek. Jeho manželka Linda (Barbora Valentová) ani netuší, odkud její manžel peníze získává. Zpočátku mu vše vychází, své tajemství drží na uzdě a dávky se hromadí, ovšem jen do okamžiku, kdy do jeho domu přijde na kontrolu pan Jenkins (Filip Rajmont j.h.). Ten je pověřen správou Swanovi složky a momentálně potřebuje „jen pár“ podpisů ve svých vskutku obsáhlých lejstrech. Kromě Erica je potřeba i podpis bývalého nájemníka, za kterého se Eric nějakou dobu vydává. Problém nastane v momentě, kdy je potřeba podpis i pana Swana. Tím se začíná roztáčet kolotoč lží a převleků. Bohužel se tak do jeho hry „namočí“ i jeho současný nájemník Norman Bassett (Radek Zima), kterému Eric prozradí své tajemství i to, že ho dnes ráno „pohřbil“. Přesvědčit ho, aby se chvíli vydával za pana domácího se mu však nepodaří, a tak se mění z Normana na svého fiktivního hluchého syna Richieho. Tím se nedobrovolně stává členem „rodinné firmy“ Erica a jeho strýce George (Ivo Kubečka). Svou návštěvou je poctí i velmi iniciativní sociální pracovnice Sally Chessingtonová (Miroslava Pleštilová), která by chtěla uklidnit pozůstalé a pomoci jim uspořádat pohřeb. Následuje ji tak i pan Forbright (Jan Konečný), pohřebák. Aby toho nebylo málo vrací se domu Linda, která tu má schůzku se svým psychiatrem doktorem Chapmanem (Rostislav Čtvrtlík). Potřebuje mu svěřit, co u svého muže objevila a poradit se, co s tím má dělat. Pan Jenkins je v domě již od rána, a ještě se pana Swana ani jeho paní nedočkal, většinu času totiž tráví v jídelně. Jeho šéfka, slečna Cowperová (Zuzana Slavíková) se ho tedy vydá hledat, na jim už dost podezřelé adrese, neboť složka tohoto domu je plná mnoha podezřelých událostí vyžadujících sociální dávky. Poslední, kdo zde chybí, už je tak jen Normanova snoubenka Brenda (Eva Kodešová). Smyčka se stahuje a mnoho únikových cest už nezbývá. Jedno optimální řešení se ale pro vychytralého podvodníčka přeci jen najde.

Již několik her, pod nimiž byl autorsky podepsán Antonín Procházka, jsem měla možnost vidět, ať už na živo nebo v televizním záznamu, a nikdy mě jimi nezklamal. Stal se pro mě jakousi zárukou dobré zábavy. Je umění udělat komedii, u které by se diváci mohli smát téměř od začátku do konce. On však sází na vtipné nepředvídatelné situace, které jsou posazeny na mnoha omylech a nedorozuměních a také vícero postavách, které dokáží příběh pořádně zamotat a navodit tak spoustu gagů a veselých momentů. A právě to pak hezky načechrá bránice a člověk může z divadla odejít s velmi příjemným pocitem uvolnění a pobavení. Vždyť o to právě jde – bavit se. „Nájemníky“ sice nenapsal, nýbrž „pouze“ režíroval, ale i tak se komedie (autorů – překlad: Rupert Dubský, scéna: Petr Kastner, kostýmy: Zita Miklošová a Lucie Morávková, pohybová spolupráce: Jiří Bilbo Reidinger, výtvarná spolupráce: Štěpánka Čechová, dramaturgie: Ladislav Stýblo a další) držela výše uvedených principů. Z mužských výkonů mě asi nejvíce zaujal Radek Zima, který se ocital v těch nejbizarnějších situacích. Výborní a pohotoví byli ale i Jan Teplý a Filip Rajmont. Ze ženských představitelek by to byla Zuzana Slavíková, které podobné role skvěle sedí. Má hezký hlas a svým výrazem dovede budit ten správný respekt a vážnost.
Moje hodnocení: 60 %

Norman a Eric (R.Zima a J.Teplý)

Jenkins (F.Rajmont)

Cowperová a Sally (Z.Slavíková a M.Pleštilová)

"Klec bláznů" - host Severočeského divadla

(Jean Poiret)

„Komedie, která by lidem ráda otevřela oči. Mnozí z nich si uvědomí, že jejich sympatie a pochopení si zaslouží spíše lidé odlišné sexuální orientace, než hloupí a prospěchářští hlasatelé falešné morálky.“ (premiéra 3. října 2007)

Prázdniny utekly jako nic a já si zase mohla s chutí naplánovat nějakou tu divadelní návštěvu. Pro začátek jsem si 10. září 2009 vybrala opravdu veselou a velmi úspěšnou francouzskou komedii. Již v sedmdesátých letech slavila na francouzských divadelních prknech velké úspěchy, a i její pozdější zfilmování sklidilo několik nominací, a dokonce i ocenění (např.: nominace na Oscara, cena Zlatý globus a pro jednoho z herců i César a Donatellova cena). Vždyť jenom její premiérové nastudování v Paříži dosáhlo 1800 repríz a následně dobyla i Broadway. Často se také hrála v hudební podobě coby muzikál. U nás ji tak jako první nastudovalo Hudební divadlo v Karlíně (česká premiéra 30. května 1998) a dokonce získalo cenu Thálie za hlavní roli Albína pro Ladislava Županiče. Pomyslnou štafetu po nich převzalo Divadlo Radka Brzobohatého.

Klec bláznů je malý noční klub ve francouzském Saint-Tropez, kde se večer co večer odehrávají poněkud nevšední vystoupení. Zatím největší i když už spíše doblikávající hvězdou travesti show je zde již dvacet let Albín (Tomáš Racek), uměleckým jménem Zaza, jehož životním partnerem je majitel klubu Georges (Ernesto Čekan). Kromě jejich obvyklých všedních problémů, například se Zazinou největší „rivalkou“ (Petr Vágner), která už nechce být jen jeho záskokem, mají před sebou mnohem závažnější problém. Jejich dosud celkem poklidný život, jim naruší příjezd syna Laurenta (Vojtěch Hájek). Ten svému otci sdělí, že se zasnoubil se svou dívkou (Irena Máchová), což by nebyl až takový problém, ale horší je na tom skutečnost, že její rodiče jsou vyhlášení puritáni, kteří věří v absolutní dodržování mravního kodexu a ve standardní rodinné hodnoty. Její otec coby poslanec na tom dokonce vystavěl svou image a cestou po Francii se rozhodl spolu s manželkou navštívit i rodiče Laurenta. Zatímco Albín hledá útěchu před vystoupením u svého doktora (Antonín Hardt), Georges vymýšlí, jak to nejlépe svému partnerovi sdělit a jak se s celou situací vypořádat. Navenek totiž musí předvést klasickou spořádanou rodinku a Georges ví, že svým životním stylem o tom rodiče synovi snoubenky tak snadno nepřesvědčí. Albín se ale tak snadno nedá vystrnadit a pustí se do své zatím největší role. I přestože se Laurent s otcem snažili zamaskovat většinu jejich dosavadního života, z extravagantního bytu udělali klášterní celu, svého bosého a polonahého sluhu (Paul American) oblékli do obleku a svým zaměstnancům (Michal Roneš a Antonín Duchoslav) nakázali uzamknout vstup do klubu, museli mnohem více zapracovat na svém výrazu. Laurent tomuto plánu příliš nevěřil, a tak přemluvil i svou biologickou matku (Pavlína Mourková), aby pro něj alespoň jednou za život něco udělala a přijela. Podle očekávání se jejich hra s manželi Charrierovými (Radoslav Brzobohatý a Hana Gregorová) řítí zběsilým tempem do průšvihu, ale v o to zajímavější rozuzlení se vyvine.

Tak toto představení (autorů – režie: Robert Bellan, hudba: Ondřej Brzobohatý a další) se pro mě stalo opravdu milým překvapením. Velmi jsem se pobavila, zvláště pak nad výkonem Tomáše Racka. Ten byl naprosto jedinečný a úžasný, a to včetně jeho pěveckého vystoupení :-). Přesně tak si ztvárnění této role představuji, nemělo to chybu. Určitě bych ale chtěla ocenit i výkony ostatních, především pak Ernesto Čekana, jenž se pro mě celkem překvapivě objevil v této roli, ale také se mi zde líbil výstup Pavlíny Mourkové. Dosud jsem ji totiž měla spojenou spíše s méně příjemnými postavami. Naprosto perfektní byly i kostýmy, do kterých se všichni tak ochotně oblékli a absolvovali skvělou závěrečnou scénu i s přídavkem. Jen víc takových vydařených a veselých komedií. Tleskám a děkuji.
Moje hodnocení: 84 %

Albín a Georges (T.Racek, E.Čekan)

Georges, Laurent, jeho dívka, Charrierovi, sluha a Albín (E.Čekan, V.Hájek, I.Máchová, R.Brzobohatý, H.Gregorová, P.American a T.Racek)

Laurentova matka a otec (P.Mourková a E.Čekan)

Albín, Charrier, sluha, Charrierová a doktor (T.Racek, R.Brzobohatý, P.American, H.Gregorová a A.Hardt)